Pochovávání basy
V letošním
roce připadla Popeleční středa na 26. únor, masopustní a karnevalové oslavy by
se tedy měly podle křesťanského kalendáře konat ve dnech této středě předcházejících.
Letos jsme chtěli tento termín dodržet, abychom se vyhnuli kritice, která na
naši adresu v předcházejících letech zazněla na bohoslužbách
v místním kostele. Bohužel jsme však nesehnali hudbu na tradiční
masopustní průvod masek. Proto jsme se rozhodli uspořádat pouze pochovávání
basy, a to v pátek 21. února v 18:00 hodin v sále KD Opatovice.
Provázely nás obavy, že přijde málo lidí, ale naštěstí jsme se zmýlili. Přece
jen máme početnou a aktivní členskou základnu i věrné příznivce a více jak sto
lidí na naše akce vždy přijde. Musím všem z řad členů i příznivců, kteří
naše akce navštěvují a jsou nám věrní, moc poděkovat.
Rozhodli jsme se, že příští rok už nebudeme termín masopustu striktně dodržovat.
Jiné spolky a organizace pořádají v době půstu po Popeleční středě taneční
zábavy i plesy a nejsou kritizovány. Prioritní pro nás bude cenově přijatelná
hudba. Pokud se nám ji podaří získat, pak se bude masopustní průvod i
pochovávání basy konat v řádném termínu.
A teď už k letošnímu pochovávání basy. Skvělý hudební doprovod již
tradičně obstarala Vonička, která ke spokojenosti všech přítomných respektovala
naše připomínky ohledně hlasitosti produkce.
Chutná večeře, tradiční bohatá tombola a radost z výher patřily
k úspěšnému průběhu večera. Tentokrát se nám v tombole sešly čtyři
lákavě vypadající a ještě lépe chutnající dorty. Jejich šikovným autorkám moc
děkujeme.
Jubilantů, narozených v měsících lednu, únoru a zejména v březnu, se
sešlo hodně. Za zmínku stojí třicátiny naší nejmladší členky, učitelky mateřské
školy, slečny Mirky Sáblikové a na druhé straně pětaosmdesátiny pana Jana
Dlabky. Oba dva měli z gratulace upřímnou radost stejně jako ostatní
jubilanti. Vonička jim zahrála několik krásných polek a valčíků, které si
zatancovali v kruhu utvořeném ze členů spolku a ti jim tímto pěkným gestem
a výzvou k tanci popřáli.
Vrcholem večera bylo pochovávání basy. Ponocný přítomným oznámil, že se blíží
desátá hodina. Potom přišla sama smrt s kosou v ruce a obcházela sál.
Dvě plačky se daly do zpěvu, po skončení jejich písně (text je přiložen) se smuteční
průvod dal za doprovodu hudby na cestu sálem. V čele průvodu šel
ministrant a nesl křížek, za ním následovaly tři plačky, jedna se sametovým
srdcem, druhá s velkou svíčkou a třetí se znakem. Za nimi kráčeli dva faráři a
dva ministranti a pak muži s basou uloženou na márách, za nimi dvě plačící
vdovy, bílá a černá, následované řadou plaček a pozůstalých. Smuteční průvod, stále
sledovaný smrtkou, obešel dvakrát sál a zastavil se pod jevištěm, kde se slova
ujali faráři. Byly připomenuty všechny události a zejména hříchy ve vsi.
Přítomní dostali rozhřešení a přišli si i pro odpustky v podobě
štamprliček. Všichni se pomodlili a dvě zpívající plačky přidaly píseň na
rozloučenou (text je přiložen). Farář ukončil obřad a smuteční průvod se vydal uložit
naši milou basu ke čtyřiceti dnům odpočinku.
Myslíme si, že se nám zase jedna akce podařila ke spokojenosti naší, ale hlavně všech přítomných.
Zapsala L. Palečková
